Alice Nellis: Tajnosti

Producent Jan Svěrák uvedl ve středu premiéru již třetího celovečerního filmu mladé české režisérky Alice Nellis, dvouhodinovou sondu do života velice nešťastné ženy.


Iva Bittová ztvárňuje hlavní roli asi pětačtyřicetileté Julie, potácející se životem bez zjevného cíle, bez citového zázemí a bez rodiny, která by ji uznávala. Julie je prototypem ženy, která neusiluje o vytváření čehokoliv, co by ji v životě spoutávalo. Odmítá se podřizovat jakémukoliv diktátu. Přežívá ve svém svobodném vnitřním světě, ale svět skutečný ji míjí. K dosažení svobody obětuje příliš mnoho a nakonec sama zjišťuje, že zcela šťastná není. Něco stále chybí.

O materiální zajištění rodiny se stará Juliin manžel (Karel Roden), úspěšný manažer a dobrý otec, jehož největší životní prohrou je přiznání, že Julii podváděl se svojí sekretářkou. Ono srdceryvné přiznání k nevěře však není až tak katastrofální pro vztah. Největší katastrofou je totiž sama Julie, citově strádající, uzavřená, nemající žádné pevné opory. Žije si ve svém svobodném, ale citově prázdném vnitřním světě, k přežití v realitě jí pomáhá překládání knih.

Juliinu životní beznaděj podtrhuje rozhodnutí, že si opatří pianino, na které od svého dětství nehrála. Proč právě klavír? Tuší, že hudba ji dokáže naplnit novými emocemi. Citové pouto mezi ní a klavírem se však mění v citové pouto mezi Julií a mladým prodavačem hudebních nástrojů, ke kterému utíká, když se cítí nejhůř. Jen on totiž dokáže citlivě vnímat její emocionální prázdnotu a dokáže ji utěšit, naplnit novými pocity a zahrnout něhou. On totiž ze své zkušenosti ví, jak samota a prázdnota bolí.

Každá mince má líc i rub. Juliina nespoutanost, nezávislost a svoboda s sebou přináší samoty a prázdnoty hodně. Julie se odmítá podřídit rodinnému životu a odměnou je jí to, že její sedmnáctiletá dcera ji nebere jako svoji matku. Jediným pevným bodem v jejím životě je otec a parta kamarádů. To Julii bolí, ale na změnu je již pozdě.

Zpracování filmu je celkově dobré. Charaktery postav jsou líčeny zajímavě a divácky srozumitelně, herecké výkony jsou přesvědčivé. Humorné situace nesklouzávají ke klišé, i když v některých případech jsou mu blízko (např. scéna s důchodkyní, nechající odtáhnout Julii auto). I přesto, že film není mainstreamovým počinem, osloví široké spektrum diváků, a potěší především ženskou část publika.